Úvod do Aromabarů a host č. 1. - tajemný Jindřich a Rudolf!

Když dumám nad alchymií a svým životním příběhem a ne, ještě zdaleka nekončím, jen rekapituluji a sumíruji a čistím harddisk a jiné, tak mě z toho vychází pár překvapivých věcí. Už na ZŠ a že jsem měla vždy samé jednušky a nestálo mne to žádnou námahu, neb mám ten typ paměti, že když mne něco zajímá a přečtu či uvidím či ucítím pamatuji navždy :), platí bohužel i opačně, když nezajímá můžu memorovat a učit se a neudržím v paměti dýl než 10 min :).

Již na základce jsem vyhlašovala, že budu výzkumník, nějak mne prostě přitahovalo to zkoumání a líbily se mi ty bílé pláště a laboratoře a nezapomenu jak jsem byli ve hvězdárně i observatoře, prostě mne ten průzkum života přitahoval nesmírně, ba co dím vesmírně. A tak jsem šla studovat střední farmaceutickou, hm...zajímavé to bylo, praxe hodně, míchalo se, vonělo to, o lidském těle taky dosti, byla to dobrá škola :), pak praxe ve staré lékárně a furt ležím v starých knihách a herbářích a hodiny debatuji se starým panem lékárníkem..o tom..jak kdysi. A do toho přijde revoluce a otevře se brána do světa a já stále zkoumám a studuji a cestuji, mám takového ducha zvídavého.

Pak narazím na Avicenův životopis a čtu jej stále znova, pak ostatní Peršani a jsem navždy ztracená v dějinách Orientu, nemůžu za to a když hledáte a putujete dějinama přijdete na to, že zvědaví a nepokojní a průzkumníci byli vždy a že za tu svou zvědavost často platili vysokou cenu, pamatujete ne?..a přece se točí, ne neodvolám, Leonardo a jeho příběh, smutný Avicenův boj s lidskou blbostí - jinak doporučuji kouknout tento film - http://www.youtube.com/watch?v=EgpMslD9Q2I, tam je jeden z příběhů lidí, kteří mne fascinují. Historie je jich plná a já Vám je budu jednoho po druhém představovat ty co mám ráda, co mne inspirují, co mi dodávají sílu a víru. Avicena bude první, brzy:)

Ale že žiji v 21. stol a má profese se tak trocha zvrtla - jsem parfumerem, ale s takovým tím průzkumnickým tahem, že co ty přírodní vonné látky nesou a co s námi dělají, tak putuju svým světem a potkávám lidi, obyčejné, lidské, nudné, hloupé - různé a že jsem taková jaká jsem, ano trošku šílená, neb stále hledám a pátrám a pokoje si nedám, tak do mého světa vstupují podivní tvorové fascinující, říkám jim globálně alchymisti, neb proměňují můj život a taky mne inspirují a ráda s nima tvořím a hovořím a protože součást vonného blogu bude i Aromabar - bar vonný pro hosty a tohle je jeho první díl, tak bych Vám je ráda představila a taky s nimi trochu pohovořila. jako prvního bych vám ráda představila svého přítele Romana Špidlu. Tedy pokud on svolí.

Roman je bytost z kategorie mimo kategorie, známe se chvíli, nebo již 1000 let? já nevím, každopádně jsme spolu již něco zažili, zrealizovali jsme spolu výstavu Ztraceni v čase - o jak symbolické, když jsem Romana navštívila v jeho neuvěřitelném příbytku valila jsem tedy oči, neb Roman je génius a tvůrce, fotí tak nádherně, až se Vám tají dech, do toho buší do kovadlin, ano rozumí kovům, taky pájí nějakýma pájkama či jsou to plamenomety, no prostě rozumí i ohni, do toho má na střeše svého domu tu nejvíce nejneuvěřitelnější zahradu co znám, pěstuje tam vše, rajčata, papriky, nejlepší čili co znám, taky melouny, taky rozumí houbám a taky chová zvěř. Roman je prostě Roman, hrozně řve, ale fakt hrozně, hulí jednu za druhou, blýská na Vás očima a nadává tak, že...no mě řekl tak brutální věci, že kdyby si kdokoliv jiný dovolil desetinu tak mu ji vypálím basebalovou pálkou. Fakt. Romanovi ne! Protože vím, že on to myslí dobře a mám ho ráda a vážím si ho, protože mi v životě dost pomohl a taky jsme se spolu hodně nasmáli, protože vím, že nás  čeká ještě kopa společné práce a taky musíme jít jako správní Valaši na houby a tak. Roman navrhoval celý designe k mé vůní Praga Alchymica -taky k rašelinovým koupelím,zde ukázka: Je přeci jasné ten cit pro oblost tvarů.

Taky dělá skvostné kadidelnice a šperky a já jsem si tak řekla, že ke každému mému alchymistovi vyberu vůní - když už je na tom Aromabaru a položím mu pár otázek, takže kdybych měla říct jak vnímám Romana, tak on je jako ten nejstarší a nejušlechtilejší oud a možná i kadidlo, neb navenek se tváří jako starý a hrozivý a bručivý a hrozně hořký lék, ale uvnitř ryzí zlato, no fakt. Takže zde můj první host Roman a teď musím položit  inteligentní otázky, neb debily on nerad :). Jinak o jeho práci více zde: pokochejte se http://www.fler.cz/jindrich-rudolf.

Takže: Ahoj Romane a budu ráda, když budeš mým prvním hostem na Aromabaru:
tak - 5 otázek pro tebe:

Co je pro tebe opravdu důležité a co máš rád?
Opravdu nejdůležitější je pro mě je se dobře vyspat. Co mám rád ? Jaro léto podzim zimu a UFO.

Co tě štve a co opravdu nedáváš.
Štvou mě falešní proroci a pomatení idealisté. Nedávám záplavu mediálního balastu.

Hrají v tvém životě nějakou roli vůně? Či smrady?
Vůně mám rád ale smrady ty zachrańují život ! Kdyby například nesmrděl plyn který používám k práci tak bych byl rozptýlen na oběžné dráze kolem Země.

Které svoje dílo máš nejraději? 
"Je čas obdarovat konkurenci" 
http://www.fler.cz/zbozi/je-cas-obdarovat-konkurenci-steampunk-992761

A nejdůležitější, jak to vypadá na střeše? co papričky a rajčata a melouny a tak.
Co se týká úrody tak to vypadá velmi nadějně

A taky že vím, že Roman má rád dobrou hudbu, vůbec oni se ti alchymičtí lidé, ti co Vás proměňují vyznačují dobrým vkusem tak zde i jedna píseň pro tebe:) - ta na které se my dva shodneme a přeji ti pěkný týden, pozdrav svou sličnou paní a faunu i flóru taky:) Díky a ahoj.