pondělí 11. srpna 2014

Alchymica Gurmanica Praehistorica - Bizon v kotli s šalvějí a cypřišem

Chuť a vůně spolu souvisí a to přeci každý ví, jen vzpomeňte když máte rýmu, tak na talíři může býti mana nebeská a vše chutná jako, inu jako indiferentní hmota - jako polystyren, ten jsem tedy nikdy nejedla, ale když mám rýmu tak nejím, je to nějak zbytečné. A tedy protože mým domovem jsou vůně a parfémy a ony velmi často z přírody, z bylin a dřev a balsámů a pryskyřic a přírodní vonný materiál lid používal odjakživa také v kuchyni, koukneme se na to. A protože já taková důkladná a když něco zkoumám tak třebuji vědět vše a co nevím to představím a znáte to, cokoliv si dokážete představit se může stát, právě proto, že si to dokážete představit, tak já si dnes zkusím představit, jak to tenkrát kdysi na úsvitu dějin bylo. S vůněmi a chutěmi.

Tedy - Alchymica Gurmanica - díl první - Lovci a Sběrači - zde pro inspiraci, mé oblíbené malby z jeskyní. Altamira je má oblíbená jeskyně a tak najdem příběh kuchaře a parfumera z Altamiry, třeba jej pojmenujeme Al - proč ne, hrdina musí mít jméno, stejně jako jeho recept. Alův bizon s šalvějí a cypřišem bude dnes v receptuře a k němu i Alovo cypřišovo šalvějové mazání - bizoní sádlo jako vše lék, jo takhle to vznikalo. A takto se vyvíjelo lidské vědomí a poznání a chuť a čich. Dějiny lidstva jsou dějinami chutí a vůní.

Tak tedy na začátku dějin chutí a vůní byl oheň, to je jasné, neb oheň nese teplo a světlo a já si tak myslím že lidem oheň přinesl Prometheus, takový můj taky favorit z rodu titánů, neb měl lidi rád a lid dostal oheň a jak tak lovil - LOVCI - přinesl domů do jeskyně kýtu bizoní a kol ohně byly kameny a kus té kýty uložil na kámen, ano možná omylem a ona se ta kýta začala tak opékat a začala vonět a on ten lovec a říkejme mu tedy Al seděl a hřál se a ucítil tu vůní a ta vůně byla libá a tak to maso opečené ochutnal a fíhááá ono bylo dobré a lepší než za syrova, tak tu kýtu naporcoval, nevím tedy jak, ale asi pazourek a nanosil dřevo aby oheň byl silnější a to dřevo bylo jalovcové a cypřišové, neb cypřiše prastaré a prokazatelně se našly jejich zbytky v jeskyních a jalovec je fantazie, ale k bizonovi se jalovec hodí, to je přeci jasné. 

Takže Al porcuje bizona a přikládá ty jalovce a cypřiše a pár větviček jalovců dopadne na kejtu a kejta voní ještě líp a to už Alová milá zvědavá a s velkým nosem přichází z louky kde sbírala - SBĚRAČI- a nasbírala ostružiny a maliny a šípky třeba taky a za uchem má květy šalvěje, neb ona a říkejme ji třeba Ma je taky parádivá a sedne k Alovi a kouká na tu bizoní kejtu a čichá a kření se a pak potichu tak intuitivně položí na to maso pár bobulí a šalvěj z poza ucha ji při tom spadne na to maso a to už jsou úplné orgie chuťové a jiné, voní to tak že až nevíte a chutná to skvěle. A celý kmen usedá k ohni a jedí toho bizona s šalvějí a bobulemi, kůrčička chutná po jalovcovém a cypřišovém dýmu a jsou spolu v té jeskyni šťasteni tak jak jen pračlověk může být. A milá naše Ma má pak v noci sen plný vůní a dýmu a ona je pak strážkyni prvního alchymického kotle, vrchní kuchařkou a bylinářkou a od té doby celý kmen ví, že Al a Ma spolu objevili záslužnou věc - pečené maso chutná líp než syrovina.  

A že Ma je taky bedlivá pozorovatelka a z bizona stéká sádlo rozpuštěné a ona ví že přijdou zlé časy tak to sádlo zachytí, nevím tedy kam asi do nějaké nádoby či měchu z kůže, musím dostudovat i dějiny keramické, ale dejme tomu že už měli nádoby, tak to sádlo bizoní v té nádobě ztuhne i s tou šalvějovou a cypřišovou větví a když za týden Ala bolí záda, neb tahal bizona celý den, tak mu Ma tím sádlem záda natře a olala Alovi se uleví a mají první mazání. Tak a tak se Al a Ma stanou prvními v kmeni co ovládají oheň a nasytí a vyléčí a Ma je zvědavá a když kmen loví tak se trocha nudí a tak experimentuje se dřevy - hází je do ohně a čichá ty dýmy různé, taky s masy a bylinami - no výběr nejni velký - bizon, mamut, tažní ptáci a přidává k pokrmům kořeny a býlí a večer ochutnávají - a když přežijí, zůstane recepture v paměti a v nádobách přibývají sádla s bylinami a kořeny, jedna léčí záda, druhá kašel, třetí rozdrcenou nohu, přesličky, kapradí, stromy, dřeva, takový první alchymický koutek - U Ala a Ma v jeskyni. 

A tak se Al a Ma stanou prvními šamany, jejich děti pak zdědí recepty a tajnosti - Ma jim o tom povídá když nemůžou v noci spát a tak tahle vonná nit pokračuje dějinama a z šamanů pak bylináři, ranhojiči, parfumeři, alchymisti, lékárníci, gurmeti a kuchaři a tak..však to znáte... v našich časech by Alův a Ma recept vypadal třeba takto:
tak a tedy zde první recepty Alchymica Gurmanica Praehistorica:

Alův bizoní stejk s jalovcem a bobulovinami:

1 kg tence řezaných bizoních prsíček
2 větvičky cypřiše a jalovce
2 hrsti bobulovin - malina, ostružina, jalovec,
šalvěj a sůl

pokrm je vydatný a sytý, chuti trpce svíravé, nasytí a zahřeje

Mazání léčivé pramáti Ma

bizoní sádlo s cypřišem a jalovcem a šalvějí

Víme tedy že cypřiše a jalovce a jejich účinné látky stahují a tříslí a mají diuretické účinky, taky odhleňují a pomáhají na revma a bolesti a šalvěj ta od slova salve - spasit a má universální účinky - a tak máme první universální mazání

No a jejich prapraprapra...vnuk, slavný alchymista z Altamirského okruhu, neb má vše pečlivě zapsáno ve své čichové a buňečné paměti jednoho dne vyrobí takový Altamirský Elixír - kde základními složkami jsou
cypřiše, jalovce, šalvěje a extrakt z bobulovin a elixír je velmi účinný na problémy s kostma a krví a otoky a získá slávu převelikou.
Další z prapravnuků je kuchař na dvoře rozmařilého krále a proslaví se divočákem s větvičkama cypřiše a bobulovinami tak, že si jej panstvo zve na hostiny. No..protože jeho nos i ústa si pamatují.

A další z rodu Al a Ma, křehounká a velmi nadaná maličká je odmalička na louce a pojídá šalvějové listy a sní o jeskyních a zdají se jí sny plné receptů a dýmů a že ona ví, že parfém vlastně značí per fume - prostřednictvím kouře, tak sedává u ohňů se svým gaskoňským dědou a čichá a vzpomíná a když je velká a stane se parfumerkou, její vůně vždy mají jednu složku co je tajná a dává jejím parfémům to něco, tu pikantnost, či záhadu a ano tušíte správně - šalvěj, jalovec a cypřiš - tajná formulka putující věky.

A dál si mohu vymýšlet a představovat, ale takto nějak bych to viděla, dějiny vůní a chutí jsou dějinama lidstva, neb jídlo nutné - taková primární potřeba a kde jídlo tam ingredie a kde ingredie tam můj nos. Pro dnes stačí, příště probereme staré kuchyně Orientu, ano prorok  miloval dušené maso - beduinské a jiné recepture, nebo třeba i rozmařilé hostiny Řeků a Římanů, nebo koření staré Číny nebo Evropské klášterní cudné léčivé menu, nebo co se mi bude chtít. Uvidíme, půjdu za nosem a taky mám vlastně pikantní téma - afrodisiakální kuchyně a ingredie s tím afroditinim účinkem a to už jsme u další prima materia - lidské sexuality, takže máme témat a témat, lidstvo stále vedeno instinktem - přežít, čili dobře se najíst a zanechat stopu, tedy zplodit potomstvo silné a mocné, tedy se vášnivě oddat slastem a nejlépe zplodit co nejvíce mocných:)..ale to už další kapitola. Al a Ma to dokázali, jejich mocná formulka přežila věky. Zde na jejich památku jeden z parfému s šalvějí a dřevy.Přeji vášnivé šalvějové pondělí.



Žádné komentáře:

Okomentovat