Jak nahoře tak dole, je staré a moudré heslo alchymické a já tak v kostech cítím, že přichází čas růží a čas jejich vůně. Růže je královna, růže je krása, růže je žena se všemi svými tajnostmi, kouzly a záhadami. Růže, ta opojná čarodějka, růže prastará, růže zahradní, růže ve vůní, v pudru, v parfému, růže rudá vášnivá, bílá nevinná, růžová něžná. Růže je růže, je růží...ta stará moudrost vytesaná na hrobě G.Steinové mi bude vodítkem, půjdu li po stopách růží, půjdu v čase a až se k první růži skloním a přičichnu, možná i stará tajemství Sub rosa odhalím, kdo ví?
Blog by měl být o vůních, a také o alchymii, o vášni a o lásce, o kameni mudrců o elixíru věčném, neb parfémy a vůně už jsou takové, neuchopitelné, a přesto přítomné. Proměnlivé, věky procházející. Jak zachytit vůní? Jak Vám ji jen zprostředkovat? A speciálně v dnešní době, když dopisní papír již téměř historie, ten šlo navonět, a tak adresát četl a nos čichal a vonné spoje fungovaly. Obrazovka se navoněti nedá a tak třeba pracovat se slovy a trošku pošimrat představivost čtenáře :).
Začneme tedy Botticellim a jeho Zrozením Venuše, dílo skvostné a velice výmluvné, oni ti staří mistři věděli své a poselství mnohá do obrazu tkali:) Ke zrození Venuše - Afrodity toliko - text z mého oblíbeného Florária: "pro Řeky byla růže symbolem Afrodity, Velké Matky s mnoha jmény, která se objevila na ostrově Kythéra. Mýty vyprávějí, jak Kronos uřízl otci Uranovi plodivý úd a vhodil jej do moře. Z pěny, která se vytvořila, se vynořila bohyně, jež plula půvabně na mušli. Nejprve dorazila na ostrov Kythéru, poté se přestěhovala přes Peloponés na Kypr" hm..tak to je jistě poměrně brutální mýtus na to, že je Afrodita bohyní lásky a krásy a taky patronkou vůní a parfémů. Ale ono to tak někdy je, že z bolesti a krve se rodí krása.
Jisté je jedno Venuše, či Afrodita a růže jsou si něčím blízké a jsou jaksi spřáteleny, růže je nádherná, je symbolem lásky, krásy, vášně a taky má ty trny, to pozor a taky rychle vadne. Takže je i symbolem utrpení, o..koruny mučednické, a pomíjivosti. Hm a taky je symbolem věci a tajemství, která nemají býti jen tak odhalena. A alchymisté, a kolegové parfuméři ji měli též ve velké oblibě, já tak dumám pročpak asi?
Můj velký favorit Avicena, muž moudrý a nesmírně zajímavý, který se mimochodem jako první dopustil destilace, v rámci svých alchymických experimentů a co jiného asi destiloval než růži, se do historie zapsal i dílem Warda - růže. No nebylo by to tak zajímavé, kdyby o Wardě - růži nenapsal 5000 stránek a nebylo to v 10.stol. Inu Orient a Persie, historie nás učí, historie mnohé skrývá, historii píší vítězové:) , vždy si tak představím kde jsme byli kol roku 1000 my v Evropě, a on si Avicena v poklidu destiloval a psal pojednáni o růži. Tedy růže byla první květinou, z níž byl destilován esenciální olej, esence - vůně. A jak se říká duše rostlin a stromů je v jejich vůni.
A tak se spolu na tu duši růže podíváme:
Esenciální olej z růže je nesmírně drahý a vzácný. Rostlina sama pochází z Asie, existuje ve více než 250 varietách a 10 000 hybridech Asi 30 z nich jsou značeny jako voňavé a jen ze 3 se destiluje vzácný olej. Je to růže galská, růže stolistá a nejznámější růže damascénská. Rosu damascenu u nás známe poměrně dobře, neb se ve velkém pěstuje v Bulharsku v Karlovu v známém růžovém údolí a většina z nás zná tu dřevěnou vonnou krabičku s pidiskleněným flakónem s růžovým mokem co nám rodiče, babička, děda, či kdokoliv přivezl z dovolené z Bulharska. Já sama mám v archívu jednu růžovou lahůdku z roku 1978 z naší dovolené v Bulharsku a světe div se, ona látka stále voní. Růže stolistá se pěstuje v Grassu, městě vůní, a taky v Africe, kde je známá jako marocká růže. A to je prosím ona, nenápadná, leč vonná kráska.
Růžový olej má mimořádnou vůni a stejně mimořádné složení a je už celé věky součástí královských receptur, růži znaly všechny velké a staré kultury: Peršané, Egypt, Indie, Orient celý, a Řecko a Řím taky. Vždy byla velmi ceněna a ne nadarmo se jí říká Královna květin. Růže i její vůně je velmi ženská a ona sama je určena především k péči a léčení ženských orgánů. A tím mám na mysli i srdce, kůži, jemnou ženskou duši a tak dále. Ne jen orgány lásky a tvořivosti, i když právě k nim má růže zcela specifickou afinitu, dle hesla, že stejné přitahuje stejné. A proto je tak zajímavé, jak žena neznalá, na vůni růže reaguje. Růže a vztah k ní nám řekne o naší ženskosti a smyslnosti vše, ano i o tom nakolik jsme schopny se otevřít a oddat těm nádherným hrám lásky.
Nádherné jsou středověké trubadůrské básně a písně, často velmi poeticky popisují hry lásky, kupř. tato - Toskánský epos Květina, autor i hrdina Durante, dnes neznám ale existují dohady, že to byl sám Dante Alighieri. Příběh je prostý a jasný - ona a on a dobývání, překážky, flirtování, to slastné vábení a poté co milenec obstál v mnohých zkouškách, podaří se mu konečně vniknout do zahrady, kde jej očekává slečna Bellacoglienza (slečna uvádějící hosty) a něžně šeptá:
A oddáme se vášni,
mne i květ i vše co mám,
ať vše si vezme jako dar.
Často neměl žádnou touhu,
já však nebyla tak bohatá jako nyní:
dnes se z toho může těšit, jak se mu zlíbí.
a milenec, když obdržel vytouženou rosu purpureu, zpívá:
a tak jsem rozvinul celou růži,
a semena, která jsem přinesl,
když jsem zoral, jsem zasel.
Semena květů tam spadla:
společně jsem je smísil,
aby se z nich urodilo mnoho dobré trávy.
Toliko středověká poezie a vskutku alchymický popis:), krása ne? Růže to ví a nepoví.
Vstoupit do růží, ztratit věnec růží, utrhnout růžičku, tak i jinak bývala popisována zasvěcení mladé dívky Venuši a taky to krásné první milování. Růže je patronka lásky.
Mimo to taky léčí a uvolňuje, reguluje, tonizuje, pomáhá, jemně a žensky. Vždyť je to květina Afrodity - bohyně lásky:), ne nadarmo je popisovaná jako afrodiziakální, vůně růže má moc lásku přivolat, chránit, darovat, udržet a tak dále, a tak dále v mnoha obměnách. Ano růže je i trochu magická a čarodějná. V literatuře se dá najít opravdu hodně kadidel a kuřidel k přivolání lásky, také nejrůznější kosmetické recepty na krásu a věčné mládí, jako by tahle snaha udržet si lásku a věčný život pronásledovala lidstvo již od nepaměti.
Já sama mám růži a její vůně moc ráda a v parfumerii mám mnohé vonné skvosty s růži. Mne vždy nejvíce zajímá jak si který pan parfumer, či paní parfumerka s vonnou látkou porozumí, s čím ji smísí, by lahodná byla a teď bych se tedy ráda s vámi o své růžové vonné tajemství podělila:
Tedy, čistá a fascinující je samotná esence z růže damascénské přímo z Bulharska: hitem je krém na ruce s touto esencí, neb má úžasný poměr cena výkon, je funkční a voní opravdově, kosmetika tato je též velmi příjemně vonící a za velmi dobrou cenu, leč parabenů a jiných chemikálií v ní dosti. jaká škoda, ale třeba čas i bulharské tvůrce přesvědčí, že stačí dobrý kosmetický základ a růže sama. Uvidíme, byla bych moc ráda, neb vůně vskutku omamná to je:
zde info: www.bulgarianrose-bg.com
K mým favoritům patří čistá vůně růže v oleji, tak jak to orientálci umí už celá staletí, nejraději mám tuto:
Ward al Manara od Itarjiho
Je to nejněžnější a nejopravdovější růže jakou znám, a má obrovskou výdrž, je v oleji, takže je jemná a přátelská a ano velmi romantická, je to vůně dívka, co s hedvábným kapesníkem sedí v té věži a mává na přijíždějícího bohatýra, pravděpodobně orientálce na bělouši, alespoň tak já si to představuji, jinak orientálci mají růži v obrovské úctě i růžovou vodu, a nabízejí ji jen těm nejvzácnějším hostům. A když jsme u těch orientálních růží tak mi to nedá sem nevložit i dílo parfuméra mága, parfuméra alchymisty, drahého pána Montala, kterého nikdo nikdy nespatřil, ale jeho vůně to jsou prostě mercedesy a super kvalita a no zkrátka Montale je jeden z mých parfumérských bohů. Jeho Taifská růže mě vyučovala o svých tajemstvích celý rok, vždy jsem se s ní ráno navoněla a pak se jen zblble a šťastně usmívala celý den. Trvalo to rok tohle růžové vyučování a stejně vím o růžích jen něco málo, maličko: Zde hvězda růžová Taifská: Taif je také jedno z měst, které musím nutně navštívit, Taif a jeho plantáže damascénských růži.
Tak to bychom měli růže v čisté podobě, krystalické jasné jemné v oleji a přímočaré v lihu:),
no a nyní další růžové orgie, sbírka pudrových růží, růží pro hraběnku s pižmem, medem, santalem, vanilkou, vůně čisté a jasné z nich vedoucí je zcela jistě tato od L'Artisanů, a ti také umí vůně dělat: Drole de Rose - růže intimní, něžná, pudrová, krásná...Afroditina sonáta, když vše proběhlo jak mělo, růže která nerozpálí, růže která pohladí, potěší, ukolébá, růže pro maminku, i slečnu, a jak tak k ní zde čichám, musím myslet na to jak má grafička Nika kreslila Růžovou dámu k alchymické typologii. Tak tady je: Paní z růží, mladá maminka, i paní baronka.
A pro dnešní den končím růžovou expedici, příště pokračujem divokými a smyslnými růžemi, mám na skladě v alchymické parfumérii více než 35 druhů růžových parfému a tak bude o čem psát.
